Sním s otevřenýma očima, ale nevidím. Taky skáču přes sněhovou břečku, dešťové louže i přes kanály. Koukám se pod nohy, ale ne před sebe. Kolemjdoucí chodci jsou překvapení mnou, já jsem překvapená srážkou s lampou. O to líp ale poslouchám. Umíráčky zvoní vždycky trochu dýl, než by měly. A flegmatičtí milenci mluví ještě plitčeji, než by se v PID slušelo. Nemám ráda flegmatiky - nejsou dobří, nejsou špatní, nejsou nic, protože nic necítí. Nemůžeš je milovat ani nenávidět, zbývá lhostejnost, kterou oni cítí ke zbytku světa po zbytek svého života.
Ale taky nemám ráda čokoládová esíčka, někdo tu musí vyvažovat zemskou rovnováhu.
- původně zveřejněno 5. 3. 2010
Žádné komentáře:
Okomentovat