Slýchali jste, když zatmíval se háj,
hlas pěvce lásky, pěvce žalu svého?
Za jitra čistého a zamlklého
smutnou a prostinkou hru na šalmaj -
slýchali jste?
Vídali jste, tam, cestou po lesích,
tvář pěvce lásky, pěvce žalu svého?
Jasného cosi, cosi tesklivého,
zarmutek v očích, na rtech lehký smích -
vídali jste?
Povzdechli jste, když zazněl nesmělý
hlas pěvce lásky, pěvce žalu svého?
Když lesem šel a potkávali jste ho
a jeho oči steskem temněly -
povzdechli jste?
Žádné komentáře:
Okomentovat