Protože se mé rty dotkly tvé plné číše,
protože jsem tvou tvář bral často do dlaní,
protože jsem nejednou poslepu a tiše
zaháněl vůněmi tvých vlasů zoufání,
protože do mé tmy zazněla slova něhy,
za nimiž pospíchám jak můra za světly,
protože mi na ústech jako loňské sněhy
tvé slzy roztály a v úsměv rozkvetly,
protože nad hlavou mi tvoje hvězda hoří,
která se právě teď, žel, skrývá za mračna,
protože ve víru mých dnů, v tom pustém moři,
se náhle ocitla tvá růže průzračná,
proto dnes mohu říci všem rychlonohým létům:
...jenom se žeňte dál, jen leťte nad zemí
a přinášejte zmar těm nejkrásnějším květům;
já mám v mém srdci květ, jejž nezničíte mi!
Jestliže zkusíte jej připraviti o pel,
svou horoucností vás k ústupu donutí;
žhne totiž plamenem, jejž nezdusí váš popel.
Láska je mocnější než zapomenutí
Žádné komentáře:
Okomentovat