Budeme míti lůžka vůní stlaná,
divany s hloubkou hrobů pro mír těl
a na policích kvítí nevídaná,
zpod nebes, hezčích než-li člověk zřel !
Pár našich srdcí, zbytkem žárů planá,
se promění v pár širých hořadel
a odrazí svá světla spárovaná
v hladině duchů, dvojčat zrcadel.
V mystický večer s růžomodrou bání
si vyměníme jedno zablýskání
jak protáhlý vzlyk, znící loučením.
A pak se zjeví v dveřích anděl jarý
a vzkřísí jemným prstem svým
zamžená zrcadla a mrtvé cáry ...
Žádné komentáře:
Okomentovat