2. června 2012

Co já vím, jestli by se to vešlo do komentáře

Tyjo, na ten blogspot se teď tak blbě píše.
No a já se při tvých článcích většinou směju a někdy uznale přikyvuju hlavou, ale spíš tak přehnaně z legrace, tobě by to beztak nevadilo. Je fajn u tebe vidět nový článek, já jsem hrozněj stalker, tak ti tam chodím denně, páč mě tvoje články ba.
Já se měla skvěle v pondělí a úterý, ráz na ráz v osm jsem se s jedním známým, kterého jsem nikdy neviděla na živo (jsem takové internetové dítě), domluvili, tak jsem sbalila pár věcí a utíkala na poslední noční bus. No a byla jsem hrozně ráda, že jsem to udělala. Já poslouchám písničky z mobilu, ale potřebovala bych spíš sluchátka, klidně levný, ale třeba deset, protože jakmile je nechám někde volně ležet, tak králíci přiběhnou a rozkoušou je, mají na tyhle tenký kabílky a drátečky nějaký šestý smysl.
Já chodím taky vždycky úplně mimo chodník, ještě se sluchátkama na uších, takže ani neslyším, když na mě někdo křičí. Ale většinou se snažím chodit u kraje, ale asi tak stejně nikomu nepomůžu.
Já věk neuhádnu nikdy, jako vůbec nikdy, ale zase na tyhle číselný fakta jako věk, váha, míry, výplata a tak moc nejsem. Občas se v létě skácím v mhd, protože málo piju, a když mi pak volají záchranku, tak řeknou, že vypadám třeba na 25 nebo i víc, tak jsem vždycky naštvaná a přemýšlím o plastice.
Já jsem teď doma u rodičů a už zrajou třešně, takže si takhle sedím na stromě, jen tak si broukám, mhouřím oči do sluníčka, jím ty třešně a jako taky dobrý :) Ale asi bych se měla učit na zkoušky... i když co, kdyžtak do roka a do dne.
A Praha se mi teď na chvíli (ale asi jenom na chvilenku) zprotivila, páč nějaký blbý zážitky a nešťastný lásky jedný dredovlásky, tak okolo jen tak nepojedu.

Žádné komentáře:

Okomentovat